O veliké řepě
Žili, byli děd a bába. Jednoho dne děd zasadil řepu, která mu po čase vyrostla a byla převeliká. Snažil se ji vytáhnout. Tahal, tahal, ale nevytáhl. Přivolal si tedy na pomoc bábu.
Bába se chytla dědka, dědek řepy a tahali, tahali, ale nevytáhli. Tak babka na pomoc přivolala vnučku.
Vnučka se chytla babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak vnučka zavolala pejska.
Pejsek se chytil vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak pejsek zavolal na pomoc kočku.
Kočka se chytla pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli, ale nevytáhli. Tak kočka zavolala myš.
Myš se chytla kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka babky, babka dědka, dědek řepy a táhli, táhli a najednou řepa udělala „RUP“ a byla venku.
Nedívej se jen na to, kdo je jak veliký. Bez malé myšky by tahali řepu ještě dnes.